Galapágy - zrozeny z ohně a lávy

Pošlete nám svůj recept Sdílet na Facebooku
26. 11. 2019
Aktivní sopky, podivní ještěři či obrovské želvy. Bezútěšná krajina, kterou nelze spatřit nikde jinde na světě a pocit, jakoby se zde zastavil čas. I takový můžete mít dojem z návštěvy tohoto impozantního souostroví, které vyrůstá z Tichého oceánu v oblasti rovníku.

Souostroví Galapágy se nachází přibližně tisíc kilometrů od Ekvádoru, ke kterému také náleží. Z obou stran obklopuje rovník a je tvořen nejméně třinácti sopečnými ostrovy a několika menšími ostrůvky, přičemž některé sopky jsou stále aktivní. Všechny ostrovy jsou většinou velmi suché a jejich povrch tvoří lávové skály. Pouze vrcholy některých sopek jsou částečně zalesněné.
 
Rozloha souostroví je 7 844 km2, nejznámějšími ostrovy jsou Isabela, San Christóbal, San Salvador, Santa María a Santa Cruz. Ze třinácti ostrovů je v současnosti obydleno pouhých pět, počet obyvatel čítá přibližně 30 tisíc. Hlavním městem Galapág je Puerto Baquerizo Moreno na ostrově San Christóbal.
 
Co se týče názvu celého souostroví, pochází ze slova "galapágo", což znamená želva. První malé ostrovy Galapág se vytvořily jako vyvřeliny čedičové lávy během podmořských erupcí před třemi až pěti miliony let. Toto souostroví řadíme mezi vulkanicky nejaktivnější oblasti na Zemi. Místní erupce nebývají příliš silné, většinou jde o klidné výlevy lávy. Proto jsou na ostrovech spíše menší kopce a ty strmé zde chybí.
 
Galapágy objevili Španělé 10. března 1535, avšak do map byly zakresleny až v roce 1570. V době objevení ještě nebylo toto souostroví obydlené a v 17. a 18. století bylo využívané pouze cestovateli a piráty. V roce 1832 si Galapágy přivlastnil Ekvádor. Došlo ke zřízení kolonie na ostrově Isla Santa María, avšak místo nebylo příliš vhodné k dlouhodobějším pobytům, proto se zde lidé trvale neusazovali. Ostrovy byly ideální k rybolovu, odchytu želv a těžbě soli. Během druhé světové války tady vznikla americká vojenská základna a také letiště, k masovému osídlení došlo až v šedesátých letech 20. století s rozvojem turistiky. Galapágy proslavil zejména britský přírodovědec Charles Darwin, který u jejich břehů přistál v roce 1835 s výzkumnou lodí Beagle a po dobu šesti týdnů zde studoval místní faunu a flóru. V lednu roku 2001 postihla Galapágy ekologická katastrofa, když u jejich břehů ztroskotal ekvádorský ropný tanker Jessica. Do dějin se zapsala tato havárie jako nejhorší ze všech.
 
Podnebí na Galapágách je dáno chladným Humboldtovým proudem. Chladný vzduch zde proudí od moře směrem k pevnině a způsobuje suché podnebí, pouze v prosinci až březnu přináší srážky teplý mořský proud El Niňo.
 
Souostroví Galapágy je známé zejména pro svoji rostlinnou a živočišnou druhovou rozmanitost. Na ostrovech žije velké množství plazů a ptáků, avšak žádní obojživelníci ani svaci se zde nevyskytují. Z rostlinné říše zde nenajdete žádné palmy ani jehličnany. Galapágy totiž nikdy nebyly spojeny s pevninou, proto se sem museli všichni předchůdci současné fauny a flóry dostat z jiné části světa a překonat přitom nejméně tisíc kilometrů. Uvádí se, že přes oceán sem připluli na vyplavených stromech ze Střední Ameriky. Tímto se vysvětluje, proč ostrovy obývají zejména odolní plazi, kteří mají ideální předpoklady pro přežití takové dlouhotrvající a náročné plavby.
 
Galapágy jsou domovem unikátních druhů zvířat, které nenajdeme nikde jinde na světě. Snad nejznámějším z těchto výjimečných tvorů je obrovská galapážská želva. Délka života těchto želv se odhaduje v průměru na 150 let a váha na 200 kg. V minulosti si je velmi oblíbili lovci a málem došlo k vyhubení těchto vzácných zvířat. Dále na těchto ostrovech žije asi 60 druhů ptáků, z nichž 28 druhů je endemických, tzn. že jinde na světě se nimi nesetkáme. Mnoho z nich však bylo bohužel vyhubeno. Můžeme tu potkat pěnkavy, fregatky, albatrosy, mořské racky, kormorány, mořské vlaštovky, růžové plameňáky a jiné. Galapágy jsou jediným místem na severní polokouli, kde žijí tučňáci.
 
Pro svoji jedinečnost a významné přírodní bohatství byly Galapágy roku 1934 vyhlášeny národním parkem a v roce 1978 byly dokonce zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO.
 
Pokud se rozhodnete Galapágy navštívit, tak vězte, že to není levná záležitost. Téměř vše k životu potřebné se na ostrovy musí dovážet ze vzdálené pevniny. Pokud se ovšem rozhodnete do této návštěvy investovat, stane se pro Vás jistě neopakovatelným zážitkem. Souostroví Galapágy je vhodné i pro různé aktivity, zejména potápění je zde poměrně vyhledávané. Galapágy patří mezi několik posledních míst na Zemi, která ještě nejsou zcela pod vlivem činnosti člověka. Přejme jim tedy, ať si svoji svobodu udrží co nejdéle.

Pro Senior Portál napsala
Martina Boudová


Diskuze

Pokud chcete přidat komentář, musíte se přihlásit, respektive zaregistrovat.

Na seznam článků

 
 
PŘIHLÁSIT SE REGISTROVAT SE
Zvetsit pismo Vychozi velikost pisma Zmensit pismo
Přidejte se k nám na Facebooku Doporučit známému