Hanzelka a Zikmund - když je cestování životem

Jiří Hanzelka se narodil 24. prosince 1920 ve Štramberku. Ve svých třech letech se s rodinou přestěhovali do Kopřivnice, kde jeho otec pracoval v místní automobilce Tatra jako dělník ve vývojovém oddělení. Čas od času se také účastnil závodů jako spolujezdec Josefa Vermiřovského. V letech 1925 až 1930 bydlela rodina v Bratislavě a po nějaké době se stěhovali znovu, tentokrát do Prahy.

Hanzelka vystudoval obchodní akademii a maturoval v roce 1938. Poté začal se studiem Vysoké obchodní školy. Avšak díky uzavření českých vysokých škol na počátku druhé světové války dokončil tato studia až v roce 1946. Mezitím byl nasazen na zemědělské práce do Zhoře u Tábora. Odtud si odnesl ošklivý úraz, když při práci přišel o prst. S Miroslavem Zikmundem se setkali právě na vysoké škole. Velmi si spolu rozuměli a navíc je spojovala stejná vášeň, totiž poznat svět. Sen se jim nakonec uskutečnil a společně napsali i řadu knih pojednávajících právě o jejich putování.

Miroslav Zikmund se narodil 14. února 1919 v Plzni. Maturoval v roce 1938 na reálném gymnáziu ve svém rodném městě. V roce 1968 se Zikmund postavil na stranu tzv. „reformních komunistů“, proto mu bylo v následujícím roce znemožněno dále publikovat a účastnit se veřejného života.

V letech 1947 až 1950 podnikli Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund cestu do Afriky a Jižní Ameriky. Jejich dopravním prostředkem byl vůz značky Tatra T87. Z této výpravy bylo v rozhlase odvysíláno celkem přes 700 reportáží. Z cesty vzešlo i velké množství fotografií a bylo natočeno hodně filmového materiálu, který má značnou cenu.

Další cestou v pořadí byla výprava do Asie a Oceánie. Tuhle akci podnikli dobrodruzi již s doprovodem a ve dvou upravených nákladních vozech Tatra 805. Také během této cesty vzniklo velké množství cenného dokumentárního materiálu.

Dílo

Cestovatelé Hanzelka a Zikmund jsou autory mnoha cestopisných publikací, na práci se vždy podíleli společně. Ze všech svých cest vytěžili velké množství materiálu, který následně zpracovali ve stovkách reportáží pro české i zahraniční noviny a časopisy, také rozhlas a televizi.

Tito dobrodruzi dále natočili dva celovečerní filmy: Afrika 1. Z Maroka na Kilimanžáro (1953), Afrika 2. Od rovníku ke Stolové hoře (1953), Z Argentiny do Mexika (1954), Je-li kde na světě ráj (1964).

Svůj bohatý archiv věnovali muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně, kde je od 30. listopadu roku 1996 otevřena stálá expozice s názvem S inženýry Hanzelkou a Zikmundem pěti světadíly. Tuhle výstavu stojí za to navštívit a udělat si představu o tom, co všechno stálo za podniknutím těchto cest, co vše museli pánové Hanzelka a Zikmund podstoupit a zajistit, aby se výpravy mohly uskutečnit, a jaké to asi celé bylo, poznávat svět dosud nepoznaný.

Seznam literárních děl:

• Afrika snů a skutečností, 1952
• Tam za řekou je Argentina, 1956
• Přes Kordillery, 1957
• Za lovci lebek, 1958
• Mezi dvěma oceány, 1959
• Obrácený půlměsíc, 1961
• Tisíc a dvě noci, 1967
• Světadíl pod Himalájem, 1969
• Zvláštní zpráva č. 4, napsána v r. 1964 na základě své předchozí cesty po SSSR, na přímý podnět L. I. Brežněva, kopii dostali českoslovenští straničtí a vládní představitelé. Vzhledem k obsahu o sovětském hospodářství byla prohlášena za přísně tajnou a uveřejněna až v r. 1990.
• Cejlon, ráj bez andělů, 1975 (ineditní edice), 1991
• Sumatra, naděje bez obrysů, 1976 (ineditní edice)
• Život snů a skutečnosti, 1997
• Afrika kolem Tatry, 2000
• Velké vody Iguazú, 1955, 2000
• Přemožení pouště, 1954, 2002
• S československou vlajkou na Kilimandžáro, 1953, 2006 - souhrn novinových článků a reportáží

Dále jsou autory velkého množství časopiseckých a novinových článků, přednášek, atd.

Kromě celovečerních filmů zmiňovaných již výše natočili Hanzelka a Zikmund 147 dokumentárních, krátkometrážních či televizních filmů.

Přestože tito dva muži činili to, po čem toužili a co tolik milovali, zároveň byla jejich činnost přínosem i pro širokou veřejnost. Díky nim jsme se dozvěděli mnohé o celém světě, mohli jsme vidět množství fotografií a záznamů toho, co by šlo slovy jen těžko popsat. A dnes, když už svět není jako dřív, máme zase možnost porovnat minulost se současností a zeptat se sami sebe: Nebylo to dřív lepší?

Pro Senior Portál napsala
Martina Boudová