Hrad na Brnem - Špilberk!

Pošlete nám svůj recept Sdílet na Facebooku
12. 09. 2017
Hrad Špilberk, dominanta moravské metropole, se nad Brnem tyčí již od dob středověku a nabízí nově příchozím i zapřísáhlým brněnským rodákům exkurzi do dob před několika staletími.

Hrad Špilberk, německy Spielberg, byl na stejnojmenném kopci vystavěn v druhé polovině 13. století (první písemná památka pochází z roku 1277) a to na popud českého krále Přemysla Otakara II. Hrad byl zamýšlen jako opora moravským šlechticům a měl jim sloužit jako důstojné sídlo.

Hrad zpočátku opravdu plnil jen funkci rezidenční. Moravská markrabata se v něm usadila v polovině 14. století, kdy vládl Jan Jindřich a jeho syn Jošta. V 60. letech 14. století hrad pomalu ztrácí na své obytné funkci a za vlády posledního Lucemburka, uherského, římského a českého krále Zikmunda a jeho zetě Albrechta Rakouského již natrvalo vymizel jeho rezidenční úkol a stal se pevností vojenskou.

Zezačátku se na pevnosti usídlil syn Jiřího z Poděbrad Viktorín ve funkci zemského hejtmana. Následně však hrad obsadil Matyáš Korvín a krátce nato získal i vládu na Moravě. Koncem 15. století nastává kompletní úpadek a hrad chátrá. Zmateně přecházel z rukou do rukou až nakonec zakotvil jako majetek města Brna. Netrvalo to však dlouho a po bělohorské porážce byl hrad zkonfiskován císařem Ferdinandem II. a z vlastnictví města přechází do rukou císařových.

Velký rozmach hradu přichází za 30. leté války. Brno i skoro celá jižní Morava jsou okupovány švédskými vojsky a tak je pevnost i celé opevnění města neustále zdokonalováno. V roce 1645 Brno i pevnost Špilberk statečně odolávali tříměsíčnímu dobývaní přesilou švédských vojsk a když, po malé lsti ze strany vychytralých Brňanů, Švédové nadobro opustili město, stávala se ze Špilberku největší a nejmodernější pevnost na celé Moravě. Přeměna trvala až do poloviny 18. století a díky modernizaci pevnost hravě odolala i útokům vojsk pruského krále Fridricha II.

Součástí hradu je i rozsáhlé vězení, kde byli vězněni ti nejobávanější lotři té doby – mezi nimi i „král“ pandurů Franz Trenck. Za vlády Josefa II. byla k vězení přistavena další část kasemat – Josefínský trakt. Na příkaz císaře byly v kasematech zbudovány jednotlivé kobky ze dřeva, které sloužily k věznění zločinců odsouzených na doživotí. Josefův nástupce Leopold II. sice zbudoval další část vězení, takzvaný Leopoldův trakt, zrušil však doživotní tresty a mnoha vězňům udělil milost. Od poloviny 18. století byli na Špilberku vězněni i političtí vězni – například francouzský revolucionář Jean B. Drouet, uherský jakobín Ferenc Kazinczy nebo italský básník Silvio Pellico. Ten svým dílem „Mé žaláře“ proslavil špilberské kasematy po celé Evropě. 

Dalším slavným zločincem je i vězeň č. 1042 známý pod vlastním jménem Václav Babinský. Svému účelu nebylo vězení ušetřeno ani za světových válek. Při té druhé byly prostory věznice přebudovány německým wehrmachtem a smrt zde našlo několik tisíc českých vlastenců. Konec vojenské funkce hradu Špilberku nastal definitivně až v roce 1959, kdy jej nadobro opustily poslední jednotky armády. Od této doby slouží budovy Špilberku Muzeu města Brna. 

Zejména v letních měsících láká Špilberk k návštěvě. Za posezení a procházku stojí park rozléhající se kolem celého hradu, ve kterém najdete i hřiště na pétanque. Na hradě se v létě konají různé kulturní akce. Pevnost je také  hostitelem Shakespearovských slavností a přehlídky ohňostrojů Ignis Brunensis. Jarní dny se pomalu blíží, tak neváhejte se vydejte se na výšlap na brněnskou pevnost. 

Pro Senior Portál napsala
Lucie Čačalová


Diskuze

Pokud chcete přidat komentář, musíte se přihlásit, respektive zaregistrovat.

Na seznam článků

 
 
PŘIHLÁSIT SE REGISTROVAT SE
Zvetsit pismo Vychozi velikost pisma Zmensit pismo
Přidejte se k nám na Facebooku Doporučit známému