Laponsko - země vzdálená

Pošlete nám svůj recept Sdílet na Facebooku
04. 09. 2017
Skandinávie je krásný kraj, kam každoročně míří velké množství milovníků přirody, aby se pokochali nádhernou krajinou. Ať už se rozhodnete na pro jih a významná přístavní města, či pro sever s nedotknutou přírodou, vždy odjedete nabití pozitivní energií a novými zážitky.

O Finsku a jeho hlavním městě už byla řeč v předchozích článcích. Zamiřme tentokrát více na sever. Oulu? Ne, ještě dál. Nejsevernější území Finska, ale také Švédska, Norska a ruského poloostova Kola se nazývá Laponsko. Hlavním město Rovaniemi se nachází na jihu oblasti, jejíž rozloha se pohybuje kolem 480 000 kilometrů čtverečních. Žije tu přes dva miliony obyvatel, jen 5 procent z nich se ale hlásí k laponské národnosti a sami sebe nazývají Sami. Nejvíce obydlenou částí je ta na norském území, nejméně pak na ruském. Ve Finsku žije přibližně 6 500 Laponců.

Obyvatelé nejsevernější části země vytváří svébytnou kulturu asi 2 500 let. Nejdříve nikoho nezajímali a žili si sami pro sebe, později je ale začali začleňovat do jednotlivých severských kráslovství a museli začít platit daně. Mělo to ale neblahý následek: museli vybíjet více sobů, kteří postupně ubývali, až byli koncem 19. století úplně vyhubeni. S tím nastala změna: Laponci se usadili a přestali být lovci a sběrači. Pásli dobytek, obdělávali pole a lovili ryby. Jen asi 10% znich si zachovali kočovný život a stali se tak symbolem krajiny.

Největší vliv měli Laponci v Norsku, kde díky moru získali významné postavení. Na to však ale také doplatili – v 19. století byla snaha jejich kulturu zničit a zcela je zařadit do společnosti. Velkou ránu uštědřila Laponsku druhá světová válka, kdy se tudy dvakrát přelila fronta a většina vesnic byla zdevastována. Na celém území dnes najdeme jediný kostel starší než 60 let. Po konci války tlak povolil a obyvatelé se dočkali uznání. Kromě Ruska vznikly všude samosprávy a Laponci se po dlouhé době dočkali vysněného klidu.

Cesta do Laponska

Laponsko není jen led, jak by si mohlo mnoho lidí představit. V létě dosahují teploty až 25°C a stejně jako u nás se střídají čtyři roční období. Pokud se rozhodujete, kdy by bylo nejlepší na sever vycestovat, pak volte podzim. Jaro je poměrně krátké, stejně jako léto. Nejkrásnějším obdobím bývá podzim. Fotografové z celého světa vyráží za jedinečnými snímky nejen do vlastních archivů, ale také do kalendářů. Pořádají se cele expedice, úchvatné scenerie si totiž o zvěčnění přímo říkají.

Zimní měsíce začínají v listopadu, končí v dubnu a nejsou příliš příjemné. Polární noc dosahuje až šedesáti dnů. Neznamená to však vyloženou tmu - polární den má bílou noc, tak polární noc má modrý den. Vidět lze červenou či zelenou polární záři, jejíž působivou prezentaci můžete spatřit v mnoha muzeích ve Finsku a Norsku.

Kromě fotografování sem míří turisté třeba za jízdou se psím spřežením, za běžkami, jízdou na sněžném skútru. Méně rozšířené je sjezdové lyžování, pro nějž nejsou moc příhodné podmínky.

Pro Senior Portál napsala
Šárka Libenská


Diskuze

Pokud chcete přidat komentář, musíte se přihlásit, respektive zaregistrovat.

Na seznam článků

 
 
PŘIHLÁSIT SE REGISTROVAT SE
Zvetsit pismo Vychozi velikost pisma Zmensit pismo
Přidejte se k nám na Facebooku Doporučit známému