Somálsko – země Afrického rohu

Pošlete nám svůj recept Sdílet na Facebooku
07. 09. 2019
Země s bouřlivou minulostí a neméně bouřlivou přítomností. Momentálně je situace v zemi považována za největší světovou krizi a místní obyvatelé jsou závislí na humanitární pomoci. Jaká je vlastně tato země, co významného se událo v její historii?

Somálsko, zvané v místní řeči Soomaaliya a úředně Somálská republika, je zemí rozkládající se na území Somálského poloostrova ve východní Africe. Západní hranici sdílí s Etiopií, severozápadní s Džibutskem a jihozápadním sousedem této země je Keňa. Ze severní strany je Somálsko omýváno vodami Adenského zálivu, na východě je potom Indický oceán. Hlavní město státu je Mogadišo (též Muqdisho). Rozloha Somálska činí téměř 638 tisíc km2, takže se jedná o 41. největší stát na světě. Počet obyvatel podle některých zdrojů jen mírně přesahuje 8 milionů, takže hustota zalidnění vychází přibližně na 12 obyvatel/km2. Ovšem přesný počet obyvatel není znám, neboť poslední sčítání lidu proběhlo v roce 1975. Užívanými jazyky je zde somálština a arabština a jako náboženství bezesporu převládá islám.

 Somálsko datuje svůj vznik na 1. červenec roku 1960, ovšem v současnosti existuje Somálský stát pouze formálně. Země totiž nemá žádnou uznávanou vládu a je rozdělena na několik regionů, které jsou v rukou vlád mezinárodně neuznaných republik. Jedná se o Somaliland na severozápadě země a Puntland na severu země, dále je to Prozatímní přechodná vláda se sídlem ve městě Baidoa a nakonec etiopská armáda a místní klany. A právě díky těmto klanům v zemi panuje již od roku 1991 chaos – od doby, kdy klanoví vůdci svrhli tehdejšího diktátora Mohameda Siada Barreho. V zemi probíhá občanská válka.

Somálsko bylo svého času rozděleno dvou kolonií, a to britské a italské. Nezávislost si získalo roku 1961. V roce 1969 se díky vojenskému převratu dostal k moci diktátor Maxamed Sivaad Barre, který si svoji pozici udržel celých 22 let, tedy až do roku 1991. První opoziční skupiny se začaly objevovat až po válce s Etiopií v roce 1968. Barre byl tedy v roce 1991 svržen, ovšem po jeho odchodu vypukla v zemi občanská válka, jenž trvá dodnes. Snaha o pomoc ze strany OSN se nesetkala s úspěchem.

V letech 1997 – 2000 byl prezidentem Přechodné národní vlády Somálska Abdiqasim Salad Hassan, poté ho vystřídal ve funkci Cabdullaahi Yuusuf Axmed. Vláda obou mužů však byla nestabilní a nepodařilo se jim získat skutečnou kontrolu nad Somálskem.

Území Somaliland na severozápadě země se odrhlo – vyhlásilo nezávislost a udržuje si i politickou stabilitu, avšak nezávislost tohoto území nebyla dosud mezinárodně uznána. Území Puntland vyhlásilo pouze „dočasnou nezávislost“, tedy jakmile bude fungovat centrální vláda, má v plánu se vrátit jako autonomní území. Na jihozápadě Somálska vznikl stát zvaný Jubaland, který taktéž vyhlásil nezávislost, avšak záhy se dostal pod kontrolu většího celku Jihozápadní Somálsko, a to se později dostalo pod Přechodnou vládu.

Zvrat nastal v roce 2006, kdy Svaz islámských soudů, který již ovládl většinu jihozápadu země včetně hlavního města Mogadišo, měl snahu hovořit s Přechodnou vládou o budoucím uspořádání Somálska. Komunikace však byla bezvýsledná a navíc mezi oběma stranami vznikl vojenský konflikt. Na straně Přechodné vlády se začala angažovat armáda Etiopie, což výrazně ovlivnilo celou situaci. Svaz opustil Mogadišo a postupem času přešel na partyzánský boj. Od 8. ledna 2007 se v bojích proti svazu angažuje také armáda Spojených států, která má za to, že Svaz spolupracuje s teroristickou sítí Al-Kájda.

Zdravotní péče v zemi je na velmi nízké úrovni, novorozenecká úmrtnost zde dosahuje 10 % a celá čtvrtina dětí se nedožije pátého roku života. Průměrná délka života v Somálsku dosahuje 48 let. Rozšířenost viru HIV je v porovnání s okolními státy nízká, činí přibližně 2 % populace. Také školství je zde velmi nekvalitní, 80 % obyvatelstva je negramotných.

Země se řadí mezi nejchudší státy světa, nejvýznamnějším sektorem hospodářství je zemědělství. Nutno zmínit pirátství, které má na chod země výrazný vliv. Podle slov těchto pirátů jsou jejich činy pouhou reakcí na vylupování tamních rybných lovišť flotilami z celého světa a také reakcí na aktivity „odpadkové mafie“ z Evropy, která shazuje nebezpečný odpad do nechráněných somálských vod.

Nyní Somálsko bojuje s důsledky sucha, které zemi zasáhlo a je nejhorší za posledních 60 let. Podle slov místních obyvatel je aktuální situace obdobná jako při hladomoru na počátku 90. let a měla by se ještě zhoršovat. Tisíce obyvatel opouštějí tuto oblast a obrací se na již přeplněné uprchlické tábory.

Oblast trpí suchem již od loňského listopadu a vlivem nedostatku vody zde vymírá i dobytek, v některých lokalitách je to až polovina stád. Stoupají ceny potravin, a lidé se tak odebírají do výrazně přeplněných uprchlických táborů. Zde ovšem hrozí rozšíření epidemií spalniček anebo cholery. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) označil situaci v Somálsku za největší světovou krizi a vyzval světové společenství k masivní pomoci. Na humanitární pomoci jsou nyní závislé miliony lidských životů. A díky humanitárním organizacím se může této pomoci zúčastnit každý. Jak se bude asi situace v zemi dále vyvíjet?

Pro Senior Portál napsala
Martina Boudová

 

 


Diskuze

Pokud chcete přidat komentář, musíte se přihlásit, respektive zaregistrovat.

Na seznam článků

 
 
PŘIHLÁSIT SE REGISTROVAT SE
Zvetsit pismo Vychozi velikost pisma Zmensit pismo
Přidejte se k nám na Facebooku Doporučit známému