Když je zahrada na střeše

Pošlete nám svůj recept Sdílet na Facebooku
13. 06. 2018
Střešní zahrady - známe je také pod názvem zelené střechy anebo zatravněné střechy. Přestože jsou oblíbené zejména v zahraničí, postupně si získávají na popularitě i v naší zemi. A důvodů, proč si takovou střešní zahradu pořídit, se najde hned několik - nepochybně se jedná o svěží estetický prvek Vašeho domu, avšak praktické využití hraje taktéž velmi významnou roli. Střešní zahrada plní mimo jiné funkci tepelné a zvukové izolace a chrání Vaši střechu před vnějšími vlivy a následným poškozením.

Střešní zahrady jsou jednoplášťové anebo dvouplášťové konstrukce s povrchovou úpravou porostem. Tato povrchová úprava porostem má pozitivní vliv na čistotu ovzduší a celkově na kvalitu životního prostředí, zvyšuje vlhkost vzduchu a nelze opomenout ani její estetický účinek. Využití zelených střech je především rekreační, ať už se jedná o střechy bytových domů anebo o celé komplexy veřejných i průmyslových budov.

Návrh a provedení takové zelené střechy však není snadnou záležitostí, obojí vyžaduje odborné provedení. Cílem má být samozřejmě bezproblémový provoz, dlouhá životnost a trvalá funkčnost těchto zahrad, k čemuž je zapotřebí splnit řadu technických požadavků.

Střešní plášť je složen vždy podle druhu porostu, který má být na dané střeše pěstován - bývají to trávníky, keře či stromy. U nás je prozatím nejčastějším druhem vegetace porost travní, případně nízké křoviny. Zatravněná střecha má vždy určitou skladbu, jejími základními vrstvami je vrstva drenážní, filtrační, hydroakumulační, separační a konečně vrstva vegetační.

Jednotlivé vrstvy zatravněných střech (doporučení v případě zavlažování shora)

Vrchní vegetační vrstva bývá ze stelivové rašeliny, zahradnické zeminy, borové kůry, případně z pěnového polystyrenu či perlitu a podobně. Doporučená tloušťka se uvádí v rozmezí 150 mm až 400 mm. Následuje vrstva separační, která je zpravidla tvořena pletivem z plastu a také z netkaných textilií. Vrstva hydroakumulační je z hrubovláknité rašeliny, popřípadě ji tvoří silně nasákavé inertní pěnové plasty v tloušťce 50 mm až 200 mm. Filtrační vrstva je je z inertních tkaných i netkaných textilií, rohoží anebo také z tkaniny, která je pro vodu propustná. Spodní drenážní vrstva bývá násypem z kopaného, drceného nebo lehčeného kameniva.

Složení jednotlivých vrstev, také jejich tloušťka a vzájemná skladba, to vše je dáno vegetačními požadavky rostlin, které na střeše pěstujeme, význam mají také intervaly zálivky, klimatické podmínky dané oblasti a další činitelé, jež naši střešní zahradu ovlivňují.

Kromě skladby vrstev věnujme pozornost také povaze naší střechy, důležité jsou i detaily a vše je potřeba brát v úvahu při zvažování, zda bude možné návrh střešní zahrady realizovat.

Než se definitivně rozhodneme vybudovat si na domě zelenou střechu, je nezbytné zvážit hnd několik aspektů. V první řadě je dobré počítat se střešní zahradou už při vzniku plánu celého domu, tedy ještě před jeho výstavbou. V tomto případě si totiž můžeme vše předem promyslet a zvážit, propojit dům se střešní zahradou a vytvořit tak funkční celek. Ovšem je naprosto běžné, že se zatravňují střechy starých domů. Dále je potřeba být obeznámen s tím, že realizace střešní zahrady je projekt velmi náročný, a proto se s žádostí obracíme vždy na odborníka. I v případě našich zkušeností a znalostí není dobré pouštět se do práce bez odborné pomoci. Před konečným rozhodnutím pro zelenou zahradu je také důležité znát některé údaje a respektovat stanovené podmínky. Jedním z podstatných údajů je únosnost střešní konstrukce, dále je potřeba se informovat na možnosti ochrany před prorůstáním kořenů do konstrukce střechy a domu a jak lze izolovat proti vnikání vody do budovy. Sklon střechy musí být do 30° a rozhodující je i výška atiky a posudek statika.

Typy střešních zahrad

Rozeznáváme dva druhy střešních zahrad, jejichž rozdíl spočívá v nosnosti střechy, a to:

  • Extenzivní střešní zeleň - únosnost střešní konstrukce je 60-300 kg/m2.
  • Intenzivní střešní zeleň - únosnost vyšší než 300 kg/m2.

V případě extenzivní střešní zeleně se jedná o suché provedení, kdy výška substrátu je kvůli nosnosti velmi nízká a vysázené rostliny bývají suchomilné, půdopokryvné a odolné vůči extrémním podmínkám. Taková střecha je jednoduchá a zároveň nenáročná na údržbu, vypadá jako skalka či suchá zahrádka a její funkce spočívá především v estetice.

Intenzivní střešní zeleň se skládá z konstrukcí s vysokou nosností, výška substrátu tedy dosahuje až jednoho metru, a tím umožňuje pěstování trávníků, keřů i stromů. To si ovšem žádá i větší náročnost na údržbu, propracované zavlažování a celkově je tento typ střešní zahrady finančně znatelnější. Může se jednat o pohledové i pobytové zelené střechy, s omezením zelinářské a ovocnářské sady anebo třeba rozšíření obytného prostoru s propojením do interiéru.

Pořízení střešní zeleně s sebou nese mnohé výhody, jako je ochrana střešní konstrukce a tepelná izolace, zvlhčení okolního klimatu prostřednictvím výparu z vegetace a zadržování srážkové vody. Dále zmiňme například tlumení hluku, produkci kyslíku a čištění vzduchu. Kromě toho je střešní zahrada perfektní termoregulační vrstva našeho domu, kdy v zimě drží teplo a v létě naopak ochlazuje a k tomu všemu ještě přičtěme významné estetické hledisko zelených střech.

Nevýhodou takové střechy potom může být vysoká pořizovací cena a fyzická náročnost, neboť všechnu práci je potřeba dělat ručně. Údržba je samozřejmě náročnější než u zahrad pozemních a pokud si ji chceme usnadnit volbou vhodné zavlažovací techniky, je třeba počítat s vyššími náklady.

Před vlastní realizací střešní zahrady je dobré zvážit všechna pro a proti. Pokud převažují "pro", pak už zbývá jen setrvat na cestě za novou střechou a docílit tak svého zeleného snu.

Pro Senior Portál napsala
Martina Boudová


Diskuze

Pokud chcete přidat komentář, musíte se přihlásit, respektive zaregistrovat.

Na seznam článků

 
 
PŘIHLÁSIT SE REGISTROVAT SE
Zvetsit pismo Vychozi velikost pisma Zmensit pismo
Přidejte se k nám na Facebooku Doporučit známému