Když je zahrada na střeše

Střešní zahrady jsou jednoplášťové anebo dvouplášťové konstrukce s povrchovou úpravou porostem. Tato povrchová úprava porostem má pozitivní vliv na čistotu ovzduší a celkově na kvalitu životního prostředí, zvyšuje vlhkost vzduchu a nelze opomenout ani její estetický účinek. Využití zelených střech je především rekreační, ať už se jedná o střechy bytových domů anebo o celé komplexy veřejných i průmyslových budov.

Návrh a provedení takové zelené střechy však není snadnou záležitostí, obojí vyžaduje odborné provedení. Cílem má být samozřejmě bezproblémový provoz, dlouhá životnost a trvalá funkčnost těchto zahrad, k čemuž je zapotřebí splnit řadu technických požadavků.

Střešní plášť je složen vždy podle druhu porostu, který má být na dané střeše pěstován - bývají to trávníky, keře či stromy. U nás je prozatím nejčastějším druhem vegetace porost travní, případně nízké křoviny. Zatravněná střecha má vždy určitou skladbu, jejími základními vrstvami je vrstva drenážní, filtrační, hydroakumulační, separační a konečně vrstva vegetační.

Jednotlivé vrstvy zatravněných střech (doporučení v případě zavlažování shora)

Vrchní vegetační vrstva bývá ze stelivové rašeliny, zahradnické zeminy, borové kůry, případně z pěnového polystyrenu či perlitu a podobně. Doporučená tloušťka se uvádí v rozmezí 150 mm až 400 mm. Následuje vrstva separační, která je zpravidla tvořena pletivem z plastu a také z netkaných textilií. Vrstva hydroakumulační je z hrubovláknité rašeliny, popřípadě ji tvoří silně nasákavé inertní pěnové plasty v tloušťce 50 mm až 200 mm. Filtrační vrstva je je z inertních tkaných i netkaných textilií, rohoží anebo také z tkaniny, která je pro vodu propustná. Spodní drenážní vrstva bývá násypem z kopaného, drceného nebo lehčeného kameniva.

Složení jednotlivých vrstev, také jejich tloušťka a vzájemná skladba, to vše je dáno vegetačními požadavky rostlin, které na střeše pěstujeme, význam mají také intervaly zálivky, klimatické podmínky dané oblasti a další činitelé, jež naši střešní zahradu ovlivňují.

Kromě skladby vrstev věnujme pozornost také povaze naší střechy, důležité jsou i detaily a vše je potřeba brát v úvahu při zvažování, zda bude možné návrh střešní zahrady realizovat.

Než se definitivně rozhodneme vybudovat si na domě zelenou střechu, je nezbytné zvážit hnd několik aspektů. V první řadě je dobré počítat se střešní zahradou už při vzniku plánu celého domu, tedy ještě před jeho výstavbou. V tomto případě si totiž můžeme vše předem promyslet a zvážit, propojit dům se střešní zahradou a vytvořit tak funkční celek. Ovšem je naprosto běžné, že se zatravňují střechy starých domů. Dále je potřeba být obeznámen s tím, že realizace střešní zahrady je projekt velmi náročný, a proto se s žádostí obracíme vždy na odborníka. I v případě našich zkušeností a znalostí není dobré pouštět se do práce bez odborné pomoci. Před konečným rozhodnutím pro zelenou zahradu je také důležité znát některé údaje a respektovat stanovené podmínky. Jedním z podstatných údajů je únosnost střešní konstrukce, dále je potřeba se informovat na možnosti ochrany před prorůstáním kořenů do konstrukce střechy a domu a jak lze izolovat proti vnikání vody do budovy. Sklon střechy musí být do 30° a rozhodující je i výška atiky a posudek statika.

Typy střešních zahrad

Rozeznáváme dva druhy střešních zahrad, jejichž rozdíl spočívá v nosnosti střechy, a to:

• Extenzivní střešní zeleň - únosnost střešní konstrukce je 60-300 kg/m2.
• Intenzivní střešní zeleň - únosnost vyšší než 300 kg/m2.

V případě extenzivní střešní zeleně se jedná o suché provedení, kdy výška substrátu je kvůli nosnosti velmi nízká a vysázené rostliny bývají suchomilné, půdopokryvné a odolné vůči extrémním podmínkám. Taková střecha je jednoduchá a zároveň nenáročná na údržbu, vypadá jako skalka či suchá zahrádka a její funkce spočívá především v estetice.

Intenzivní střešní zeleň se skládá z konstrukcí s vysokou nosností, výška substrátu tedy dosahuje až jednoho metru, a tím umožňuje pěstování trávníků, keřů i stromů. To si ovšem žádá i větší náročnost na údržbu, propracované zavlažování a celkově je tento typ střešní zahrady finančně znatelnější. Může se jednat o pohledové i pobytové zelené střechy, s omezením zelinářské a ovocnářské sady anebo třeba rozšíření obytného prostoru s propojením do interiéru.

Pořízení střešní zeleně s sebou nese mnohé výhody, jako je ochrana střešní konstrukce a tepelná izolace, zvlhčení okolního klimatu prostřednictvím výparu z vegetace a zadržování srážkové vody. Dále zmiňme například tlumení hluku, produkci kyslíku a čištění vzduchu. Kromě toho je střešní zahrada perfektní termoregulační vrstva našeho domu, kdy v zimě drží teplo a v létě naopak ochlazuje a k tomu všemu ještě přičtěme významné estetické hledisko zelených střech.

Nevýhodou takové střechy potom může být vysoká pořizovací cena a fyzická náročnost, neboť všechnu práci je potřeba dělat ručně. Údržba je samozřejmě náročnější než u zahrad pozemních a pokud si ji chceme usnadnit volbou vhodné zavlažovací techniky, je třeba počítat s vyššími náklady.

Před vlastní realizací střešní zahrady je dobré zvážit všechna pro a proti. Pokud převažují "pro", pak už zbývá jen setrvat na cestě za novou střechou a docílit tak svého zeleného snu.

Pro Senior Portál napsala
Martina Boudová