Alfred Nobel

Pošlete nám svůj recept Sdílet na Facebooku
08. 11. 2017
Alfred Bernhard Nobel - jméno, které známe snad všichni. Švédský chemik, vynálezce dynamitu a otec Nobelovy ceny. Jeho jméno nese i jeden chemický prvek - nobelium. Jaký byl jeho život a co ho vedlo k jeho objevům?

Alfred Bernhard Nobel se narodil 21. října 1833 ve švédském Stockholmu, v bohaté podnikatelské rodině. Byl synem inženýra Immanuela Nobela (1801-1872) a Andriette Ahlsell Nobelové. V Alfredových devíti letech se rodina přestěhovala do St. Petěrburgu, a to kvůli otcově podnikání. Alfredu Nobelovi se dostalo vynikajícího soukromého vzdělání. Už ve svých sedmnácti letec ovládal několik jazyků - mluvil nejen švédsky, ale také rusky, francouzsky, anglicky a německy. Rozsáhlé znalosti měl Alfred Nobel z oblasti chemie. Dále se věnoval literatuře a přírodním vědám, své vzdělání dokončil v Paříži a Spojených státech amerických.
 
Co se týče pracovní kariéry Alfreda Nobela, významné bylo jeho působení na univerzitě v Turíně, kde pracoval v laboratoři proslulého chemika Théophila-Jules Pelouzea. Na stejném místě se také setkal s chemikem Ascaniem Sobrerem, který je znám zejména pro svůj objev z roku 1847 - vynález vysoce výbušné kapaliny zvané nitroglycerin.
 
Alfreda tento vynález velmi zaujal, a tak se sám začal věnovat studiu výbušnin, obzvláště problematice bezpečné výroby a také manipulace s nitroglycerinem.
 
Dynamit

 
V Heleborgu se nacházela rodinná továrna Nobelových, kde došlo k několika explozím. V roce 1864 při jedné z nich došlo k tragické událost - kvůli silné explozi zde zahynul Nobelův mladší bratr Emil a společně s ním i několik dalších zaměstnanců podniku. Alfred Nobel se tenkrát definitivně rozhodnul a slíbil sám sobě, že práci s nitroglycerinem učiní bezpečnější.
 
Výroba této látky byla velmi nebezpečná a díky vysokému riziku byly ve Stockholmu zakázány veškeré pokusy s ní spojené. Z toho důvodu se Nobel rozhodnul přesunout svoje aktivity s nitroglycerinem do laboratoře na loď kotvící na jezeře Mälaren. Jeho snaha a trpělivost se nakonec skutečně vyplatila. V roce 1867 si nechává patentovat nový várobek nazvaný dynamit. Smíšením kapalného nitroglycerinu s hlinkou vytvořil Alfred tvarovatelnou hmotu, se kterou již lze bezpečně manipulovat. Dále sestrojil také rozbušku, která kusy dynamitu přivede k explozi. Tato rozbuška byla odpalována za pomoci zápalné šňůry.
 
Tento převratný vynález se setkal s nevídaným úspěchem a dynamit se tak stal velmi žádaným zbožím. Postupem času a vlivem velké poptávky po dynamitu, vybudoval Alfred Nobel továrny na výrobu látky na 90 místech ve více než dvaceti státech. Kromě rozvoje podnikání se věnoval také zdokonalování technologie výbušnin. Před svojí smrtí vlastnil Nobel 355 patentů a jeho majetek nabyl závratných rozměrů.
 
Kromě dynamitu má Nobel na svém kontě i další vynálezy. Jmenujme například trhavou želatinu, která získala patent v roce 1867. Jedná se o směs nitroglycerinu a střelné bavlny, později byla modifikována i dalšími látkami. Dalším vynálezem byl například dodnes známý bezdýmý střelný prach, taktéž založený na kombinaci nitroglycerinu, střelné bavlny a dalších příměsí. První verze byla nazývána balistit, následující verze získala označení používané do dnešních dnů - kordit.
 
Alfred Nobel se mimo činnosti spojené s výbušninami zabýval také divadlem. Napsal v roce 1896 divadelní hru zvanou Nemesis, která však byla označena za rouhačskou a stačilo málo k tomu, aby se nedochovala.
 
Nobelova cena
 
Ve své závěti uvedl Alfred Nobel požadavek, aby byl jeho majetek vložen do fondu, z něhož bude každoročně udělována cena za významné vědecké objevy, literární tvorbu a zásluhy o mír ve světě. Finanční odměna k této ceně je vyplácena pouze z peněz ze závěti, kterou spravuje švédská akademie věd a Alfred Nobel ji obdařil částkou 32 milionů švédských korun. Ceny jsou vypláceny z úroků - přiblužně 160 tisíc švédských korun.
 
Nobelova cena byla udělena poprvé v roce 1901, od roku 1968 se vydává ocenění také za ekonomii. V současnosti je Nobelova cena považována za nejvýznamnější ocenění na poli umění, vědy a státní správy.

Pro Senior Portál napsala
Martina Boudová


Diskuze

Pokud chcete přidat komentář, musíte se přihlásit, respektive zaregistrovat.

Na seznam článků

 
 
PŘIHLÁSIT SE REGISTROVAT SE
Zvetsit pismo Vychozi velikost pisma Zmensit pismo
Přidejte se k nám na Facebooku Doporučit známému