Fridtjof Nansen - když realita překoná sen

Pošlete nám svůj recept Sdílet na Facebooku
04. 09. 2019
Norský průzkumník, vědec a diplomat. Svou činností přispěl do mnoha vědních oborů, podařilo se mu prozkoumat dosud nepoznaný svět. Stal se laureátem Nobelovy ceny míru a také národním hrdinou. Své srdce však věnoval polárním výpravám.

Fridtjof Nansen se narodil 10. října roku 1861 v norském Store Frøen. Původním zaměřením byl zoolog, avšak postupem času svůj zájem rozšířil na oceánografii, matematiku, astronomii a další vědní obory. Již od útlého mládí snil o tom, že se stane polárním průzkumníkem, a na tuto činnost se soustavně připravoval zejména čerpáním vědeckých informací a pravidelným tělesným cvičením.

Jeho sen začal být reálným v létě roku 1882, kdy se v pouhých jednadvaceti letech nechal najmout na velrybářskou loď, která působila mezi Grónskem a souostrovím Špicberky. Tímto rozhodnutím měl v plánu získat bohaté zkušenosti s tamními ledovými podmínkami. O nějaký čas později ho zaujala myšlenka projít napříč Grónským ostrovem na lyžích. Přestože byl od tohoto počinu mnohými znalci zrazován, získal Nansen dostatečné finanční prostředky z Dánska i Norska a svoji výpravu svědomitě naplánoval.

Vyrazil v květnu roku 1888, a to společně s dalšími třemi Nory a dvěma Laponci. Během 40 dní překonali 650 km z východního na západní pobřeží podél 64. rovnoběžky. Během výpravy se setkali s mnohými úskalími, museli čelit sněhovým bouřím i ukrutným mrazům dosahujícím teploty až -50 °C, navíc veškeré své věci táhli za sebou na nákladních saních, a to přes terén, jež místy dosahoval úctyhodných 2 700 nadmořských metrů. Celá výprava byla vlivem podmínek nucena přezimovat mezi Eskymáky a do vlasti se vrátili až následující rok.

Fridtjof Nansen s sebou přivezl množství meteorologických měření, kterými na rozdíl od dosavadního mínění prokázal, že celé grónské vnitrozemí pokrývá ledový příkrov. A nedlouho po návratu začal tento průzkumník plánovat další a mnohem odvážnější výpravu. Jeho plánem bylo tentokrát dosáhnout severního pólu, anebo se mu alespoň co nejvíce přiblížit. Hodlal se sem dopravit na speciální lodi, kterou by unášel mořský proud, a to i v případě jejího zamrznutí v ledu.

V roce 1890 přednesl svoji myšlenku Norské zeměpisné společnosti, avšak nesetkal se s valným úspěchem. Mnoho znalců pochybovalo, zda by nějaká loď byla schopná vydržet tak dlouhou dobu uvězněná v ledovém krunýři. O dva roky později se pokoušel uspět v Londýně, ovšem také bez výsledku. Nakonec Nansenovi poskytla většinu prostředků norská vláda a sněm a zbytek potom sponzoři v čele s králem Oskarem II.

Nedlouho poté byla zkonstruována proslulá loď Fram, která se pyšnila váhou 400 tun a měla vyztužený oblý trup, jehož tvar měl za úkol nedovolit rozdrcení lodi tlakem ker, naopak loď měla být vyzdvižena na led. Fram opustila přístav v Kristianii (nynější Oslo) dne 24. července roku 1893 a zamířila do Arktidy. Vlivem nepřízně podmínek se Nansenovi nepodařilo pólu dosáhnout, ovšem dostal se k němu blíže, než kdokoliv před ním.  V roce 1986 se pak všichni členové výpravy vrátili do vlasti a od té doby se Nansenovi dostávalo úcty nejen ze strany obyvatelstva, ale i samotné vlády. Expedice s sebou přivezla cenné informace o mořských proudech, větrech a teplotách. Pro novou vědu zvanou oceánografie měla plavba Framu ohromný význam. A pro Nansena tato poznání znamenala obrat v jeho kariéře – oceánografie se stala hlavním předmětem jeho zájmu.

Poté Nansen uspořádal ještě několik menších plaveb či výprav do náročných terénů, které vždy dopadly úspěšně.

Fridtjof Nansen se kromě průzkumných výprav věnoval také státním záležitostem a vlivem jeho dobročinné činnosti bylo po první světové válce zachráněno mnoho lidských životů. V roce 1922 dokonce obdržel Nobelovu cenu za mír, ovšem jeho životní vášní bylo zejména poznávat a objevovat svět.

Pro Senior Portál napsala
Martina Boudová

 


Diskuze

Pokud chcete přidat komentář, musíte se přihlásit, respektive zaregistrovat.

Na seznam článků

 
 
PŘIHLÁSIT SE REGISTROVAT SE
Zvetsit pismo Vychozi velikost pisma Zmensit pismo
Přidejte se k nám na Facebooku Doporučit známému