Groteska není vždy jen úsměvná...

Pošlete nám svůj recept Sdílet na Facebooku
04. 08. 2019
Dvacátá léta minulého století jsou spojena s mnoha příjemnými i nepříjemnými událostmi. Do první skupiny rozhodně patří i groteska, specifický žánr, který dnes vychutnávají hlavně filmoví fajnšmekři. Němý film, jazzovou hudbu a moderní společnost – to vše odráží grotesky.

Groteska má svou domovskou půdu ve Spojených Státech. Tam vznikly dva základní druhy grotesky – tradiční hraný, jež je označován jako slapstick dle hůlky, která zdůrazňovala rány v tradičních představeních; a pak animovaná groteska – cartoon. Ve Francii se termín často zaměňuje s burleskou, což je však spíše synonymum pro pokleslou zábavu. Ať už se termín vykládá jakkoliv, pokaždé je groteska založena na fyzické akci a filmových humorných scénách (gazích). V současnosti se groteska jako taková již neobjevuje. V souvislosti s filmovou tvorbou můžeme mluvit už jen o groteskních prvcích nebo groteskní stylizaci. Jako příklad za všechny může sloužit notoricky známý, avšak stále oblíbený podivín Mr. Bean.

 Proč se groteska stala tak oblíbený žánrem? Odpověď je jednoduchá – protože bavila. Čin a akce s humorným prvkem byla předurčena k úspěchu. V počátcích se odehrávala především na prknech divadel, postupný přechod na filmová plátna s sebou nesl první obtížě. Tvůrci se s němým provedením ale vypořádali skvěle a stříbrné plátno přivítalo grotesku s nadšením. Absence mluveného slova nevadila, nahrazovaly ji mezititulky a mnohdy ani ty ne. Bezeslov se pozornost diváka zaměřovala na gesta a stylizaci postav, která byla často až přehnaná – ovšem ne v případě grotesek, jež si to přímo žádají.

 Zatímco zmíněný Mr.Bean je solitér, historicky se v těchto filmech častěji objevovaly páry. A to velmi nesourodé, nutno dodat. Což ale bylo základem oněch humorných situací, na nichž celé filmy stály. Dominantním znakem byla odlišnost obou aktérů, z níž vycházely rozepře nebo nepochopení.

Chaplin&Turpin, Chaplin&Purviance a hlavně Lauer&Hardy. Základem pro děj jsou vzájemné nepřiměřené interakce dvou hlavních postav. Daleko nemusíme chodit ani pro příklad ze současného filmu. Každoročně můžeme na televizních obrazovkách sledovat x-tou reprízu filmů s Budem Spencerem a Trenece Hillem.

 Jak je vidět, groteska stojí a padá s výkony herců. Na samém počátku stála už zmiňovaná dvojice Lauer&Hardy, kteří velmi výraznou měrou přispěli k formování žánru. Oba měli v oblasti filmu velké plány, ovšem ty překazilo vrtkavé zdraví Olivera Hardyho, kterému vzala život mrtvice. Stan Lauer se poté stáhl do ústraní. Čtyři roky po smrti svého parťáka převzal od Akademie Oscara za průkopnickou činnost v oblasti komedie, jež však měla trochu smutnou příchuť. O další čtyři roky později zemřel také on. Jak vidno, groteska nemusí vyvolávat na tváři jen úsměv...

Pro Senior Portál napsala
Šárka Libenská


Diskuze

Pokud chcete přidat komentář, musíte se přihlásit, respektive zaregistrovat.

Na seznam článků

 
 
PŘIHLÁSIT SE REGISTROVAT SE
Zvetsit pismo Vychozi velikost pisma Zmensit pismo
Přidejte se k nám na Facebooku Doporučit známému