Jaroslav Seifert

Pošlete nám svůj recept Sdílet na Facebooku
25. 07. 2019
Mnohostranně orientovaný umělec - básník, spisovatel, novinář a překladatel. Také spoluzakladatel poetismu a nositel Nobelovy ceny za literaturu. Minulý týden jsme si připomněli 110. výročí narození tohoto významného člověka.

Jaroslav Seifert žil mezi léty 1901 a 1986. Během svého středoškolského studia vystřídal hned několik gymnázií, avšak žádné z nich nedokončil pro velké množství neomluvených hodin. V této době byl Seifert častým návštěvníkem pražských pivnic, kde trávil čas skládáním básní, aby za ně následně obdržel pivo.
 
Rok 1921 byl pro tohoto umělce významný hned dvakrát - tehdy byla vydána jeho první básnická sbírka, tentýž rok také vstoupil do Komunistické strany Československa. Ve dvacátých letech byl považován za hlavního představitele československé umělecké avantgardy. V tomto období rovněž spolupracoval s nakladatelstvím Družstevní práce.
 
V březnu roku 1929 byl Seifert společně se šesti dalšími předními komunistickými spisovateli vyloučen z komunistické strany. Důvodem bylo jeho podepsání tzv. Manifestu sedmi, který protestoval proti bolševizaci v novém vedení Komunistické strany Československa. Poté vstoupil do Československé sociálně demokratické strany dělnické.
 
V roce 1949 se Seifert rozhodnul zanechat žurnalismu a věnovat se výhradně literatuře. Jeho poetická díla získala řadu státních ocenění v letech 1936, 1955 a 1968. Roku 1967 byl jmenován národním umělcem a v letech 1968 až 1970 byl potom předsedou Československého svazu spisovatelů. V prosinci 1976 se zařadil mezi první signatáře Charty 77. V období normalizace byl za své aktivní vystupování nucen odejít do ústraní. Touto dobou jeho díla pravidelně vycházela v samizdatu.

Nobelovu cenu za literaturu obdržel tento umělec v roce 1984, cenu však místo Seiferta přebírala jeho dcera, a to díky jeho špatnému zdravotnímu stavu. Přestože se jednalo o tolik významnou událost, sdělovací prostředky pod vlivem tehdejšího režimu se o ní téměř nezmínili.

Jaroslav Seifert pracoval jako redaktor mnoha novin a časopisů – zmiňme si například Rudé právo, Rovnost anebo Reflektor. Mimo jiné byl také zaměstnancem Lidového domu. Dále se podílel na vzniku i činnosti skupiny Devětsil, po roce 1945 vedl literární časopis Kytice.

Seifert zemřel počátkem roku 1986. Státní pohřeb v Rudolfinu hrozil přerůst v protikomunistickou manifestaci, a proto se Ministerstvo vnitra rozhodlo vyloučit rodinu zesnulého z příprav pohřbu. Církevní rozloučení se potom konalo v kostele Sv. Markéty, pod dohledem státní bezpečnosti. Jaroslav Seifert byl pochován v Kralupech nad Vltavou, což je místo původu jeho prarodičů z matčiny strany.

Jeho přáteli z mládí byli například Josef Hora a Jiří Mahen. V 70. letech se spřátelil se slovenským hercem Ladislavem Chudíkem, který obdivoval Seifertovu poezii, díky níž se naučil výborně česky. Po čase se z obou umělců stali dobří přátelé a Ladislav Chudík dodnes každoročně předčítá Seifertovy básně, vždy v období Vánoc.

V září roku 2010 byla na domě v ulici U Ladronky v Praze 6 na Břevnově odhalena pamětní deska. Jaroslav Seifert v tomto domě žil od června 1938.

Dílo Jaroslava Seiferta

Seifert je autorem velkého množství kvalitní literatury. Jeho prvotinou z roku 1921 je Město v slzách, o dva roky později vydal sbírku Samá láska. Dále za zmínku stojí výbor Básně z roku 1929 a také dílo Jabloň se strunami pavučin, rok 1943.

Další významná díla z tvorby Jaroslava Seiferta: Na vlnách TSF, Slavík zpívá špatně, Poštovní holub, Ruce Venušiny, Zhasněte světla, Světlem oděná, Kamenný most, Všecky krásy světa.

„Každá veselá láska je smutná, neboť láska je jako celý svět - je sice hořká, ale sladce chutná.“ Jaroslav Seifert

Pro Senior Portál napsala
Martina Boudová


Diskuze

Pokud chcete přidat komentář, musíte se přihlásit, respektive zaregistrovat.

Na seznam článků

 
 
PŘIHLÁSIT SE REGISTROVAT SE
Zvetsit pismo Vychozi velikost pisma Zmensit pismo
Přidejte se k nám na Facebooku Doporučit známému