Židovský pesach

Pošlete nám svůj recept Sdílet na Facebooku
07. 08. 2019
Křesťany čekají v následujícím týdnu nejvýznamnější svátky v roce – Velikonoce. V přibližně stejné době Židé slaví svátek Pesach. Ten přináleží k patnáctému dnu měsíce Nisanu 2448 židovského letopočtu.

Židovský národ si tak o Pesachu připomíná vyjití Židů z egyptského otroctví, kterému předcházely takzvané Egyptské rány, které měly oblomit faraona, aby Židy propustil z otroctví. Poslední ránou byla „Smrt všeho prvorozeného“. Židé na pokyn Hospodina označili veřeje svých domů krví a jejich domy nebyly postiženy smrtí. Jejich domy byly „přeskočeny“ - hebrejsky pesah = přejití, ušetření. Pesach, někdy označovaný jako svátek nekvašených chlebů nebo židovské velikonoce, trvá v Izraeli sedm dní, mimo Izrael osm dní.

Seder  

První dva dny (v Izraeli první den) svátku Pesach se pořádá sederové večeře.  Slovo seder znamená hebrejsky řád a tato večeře má svůj po staletí ustálený průběh. Scénář večera obsahuje hagada. Hlavním smyslem sederu je vyprávět dětem ale nejen jim o východu z Egypta, připomenout si události dávné historie a poučit se z nich pro současnost.

Večer zahajuje jako každý svátek a šabat zapálení svíček a kiduš – požehnání svátečního dne nad pohárem vína. Na rozdíl od ostatních svátků se však v této chvíli ještě nenosí jídlo na stůl, ale začíná se číst text hagady. Nejmladší účastník u stolu se ptá otce předepsané otázky, postupně se před nimi odkrývá příběho zotročení a osvobození, příběh o egyptských ranách, o oběti pesachového beránka, o přeskočení židovských domů v Egyptě a záchraně prvorozených, o průchodu Rákosovým mořem a darování Tory.

Sederová večeře

Na památku Ježíšovy poslední večeře s učedníky se slaví Sederová večeře. Pro první sváteční večer jsou pouze dva příkazy uvedené přímo v Tóře: jíst macesy a vyprávět si o vyjití z Egypta. Rabíni k těmto povinnostem přidali další dvě: jíst hořké byliny a vypít čtyři poháry vína, vždy po jednom při čtyřech určených příležitostech. Jeden naplněný pohár určený pro proroka Eliáše zdobí střed stolu. Tento stůl musí být prostřen ještě před setměním. Je na něm připravena sederová mísa s pěti druhy potravin a miskou slané vody, případně miska s kyselou omáčkou.

Sederová mísa obsahuje tyto potraviny:

macot - nekvašené chleby Macesy, připomínají vyjití z Egypta, které se událo v takovém  spěchu, že nebyl ani čas nechat vykynout těsto. Urychlený odchod z Egypta odráží hlubokou víru vycházejících ve šťastný konec jejich putování pouští, do které vstoupili vedeni Božím poslem, Mojžíšem. Maces také symbolizuje prostotu a pokoru, opak přetvářky a nafoukanosti kynutého těsta.

zro'a - pečená nezlomená skopová kost se zbytkem masa, případně pečené drůbeží křídlo, které představuje pesachového beránka. Po zboření  druhého Jeruzalémského chrámu v 70. roce už není beránek součástí sederové večeře. Obětní beránek se zabíjel právě v nádvoří tohoto chrámu. Ježíš sám zaujímá místo velikonoční oběti a stává se obětovaným beránkem bez vady. On, nevinný, bere na sebe hřích i jeho důsledky: utrpení, nemoci, bolest a smrt. Dává svou krev na ochranu (pasch) pro všechny.

charoset - sladká směs jablek, ořechů, skořice a červeného vína, případně také datlí a mandlí tuhá hmota na znamení malty, se kterou byli židovští otroci nuceni pracovat, a krve, která byla v Egyptě prolita.

majim - slaná voda na namáčení potravin představuje slzy, ale také rozdělené Rákosové moře.

karpas - kořenová zelenina (celer, petržel, ředkvička, ředkev apod., dnes též brambor) připomíná zotročení a práci s hlínou.

maror - hořké (kyselé) byliny (křen, salát, čekanka), symbol těžkostí egyptského otroctví a faraónových nařízení zabíjet židovské novorozence jejich vhozením do vod Nilu.

bejca - vejce uvařené natvrdo ve skořápce. Je to tradiční smuteční jídlo, připomíná zničený chrám, ale také symbolizuje židovský národ svou zajímavou vlastností: čím déle se vaří, tím se stává tvrdším, tak jako nesnáze doby posilují židovské uvědomění. Podle jiných představuje vejce slavnostní oběť, která byla přiváděna společně s beránkem. Během sederu sní každý stolovník tři macesy na připomínku tří praotců Abraháma, Izáka a Jákoba.

Každý z macesů také představuje jednu ze tří částí židovského národa: Koheny, Levity a Izraelity. Prostřední maces je rozlomen a symbolizuje chudého člověka, který se často smíří i s poloviční porcí jídla. Je ještě jeden důvod půlení macesu. Děti, kterým je pesachový příběh především určen, se pokoušejí ukrytou půlku macesu (afikoman) otci „ukrást“ a po hostině přimět rodiče k vypsání odměny nálezci „ztraceného macesu“. Tento zvyk udržuje děti i v pozdních večerních hodinách čilé, napnuté a soustředěné.

Tip: Pokud byste chtěli zažít sederovou večeři na vlastní kůži, na zelený čtvrtek v 19 hodin ji pořádá sbor Církve československé husitské v Blansku. 

Pro Senior Portál napsala
Dagmar Kulaviaková

 

 


Diskuze

Pokud chcete přidat komentář, musíte se přihlásit, respektive zaregistrovat.

Na seznam článků

 
 
PŘIHLÁSIT SE REGISTROVAT SE
Zvetsit pismo Vychozi velikost pisma Zmensit pismo
Přidejte se k nám na Facebooku Doporučit známému