GMO - ano nebo ne?

Pošlete nám svůj recept Sdílet na Facebooku
13. 10. 2019
Genetičtí inženýři reagují na zvyšující se poptávku po potravinách způsobem jim vlastním – jak jinak než genetickou modifikací potravin. Co to je a jaký má tento proces vliv na potraviny a tělo člověka, se dozvíte v následujícím článku.

GMO  - geneticky modifikovaný organismus, je takový organismus jehož genetický materiál byl pozměněn a to buď nahodile pomocí mutagenů anebo cíleně. Cílená mutace organismus probíhá tak, že do organismu vneseme a nebo v něm cíleně deaktivujeme určité geny. Tato úprava má za následek například to, že rajčata nebo pomeranče geneticky upravené jsou dvakrát tak větší než ty neupravované anebo to, že plodina „nechutná“ hmyzu, čímž se zabrání zničení úrody.

S geneticky modifikovanými produkty se setkáváme dennodenně – například kupujeme - li sýry. Běžně se sýry vyráběly sražením mléka pomocí syřidla – tj. enzym získávaný z telecích žaludků. Nyní se tento enzym běžně vyrábí a přírodní syřidlo bylo nahrazeno tím geneticky upraveným.

 Geneticky modifikovaná, vzrůstem obrovská kukuřice odolná proti útokům škůdců se stala symbolem nové, geneticky zmodifikované doby. Proč je tedy genetická modifikace předmětem bouřlivých diskuzí a tématem nejednoho protestu aktivistů po celém světě? GMO nemusejí přinášet jen pozitiva, ale i hrozby a nebezpečí ve vztahu k lidskému organismu. Otázka, zda pozitiva převažují nad negativy nebo naopak, je nasnadě.

Začneme – li pátrat po tom, co všechno dokáží vědci ve svých laboratořích pozměnit, zjistíme, že seznam je opravdu dlouhý. Nejčastější jsou zásahy k "vylepšení" některých druhů plodin a zvýšení tak jejich odolnosti proti škůdcům a herbicidům. Mezi další úpravy patří i „vkládání“ do organismů očkovací látky – například byly vyvinuty brambory obsahující toxin cholery, které po požití měly mít stejný efekt jako očkování.

 Ještě než však zvoláme "hurá" nad úžasným objevem vědců, připomeňme si i některé z nevýhod GMO. Vzhledem k tomu, že většina geneticky upravovaných plodin je určeně k spotřebě lidským tvorem, je zde otázka, co si naše tělo s takto upravenými plodinami počne. Některá rizika jsou zatím jen teoretická, některá se již opravdu projevila. Za vše mluví genetická modifikace rostlin tak, aby snášely velké dávky pesticidů. Rostliny však stejně obsahují zbytky těchto látek, například glyfosát, což je látka jejíž konzumace vyvolává zvýšené riziko zhoubného onemocnění lymfatických žláz. 

 Dalším rizikem je třeba i zvýšený výskyt alergií. Alergie je imunní reakce těla na cizorodou bílkovinu - existují dohady o tom, zda lidské organismy trpící alergiemi nereagují na bílkoviny v geneticky upravených potravinách.

 A bohužel je zde ještě velké množství signálů, které GMO jasně dávají červenou. Nelze pominout ani výrazný socio – ekonomický aspekt celého problému. Výroba GMO je velice drahá, dostupnost geneticky zmodifikovaného osiva je třeba pro rozvojové země, kterým by nadměrná úroda pomohla nejvíce, velkou finanční zátěží. Pěstování geneticky modifikovaných plodin omezuje i zemědělce, kteří se snaží jít méně kontroverzní cestou a zakládat svou úrodu na biokvalitě.

 Zvažte tedy samy, zda raději sáhnout po menším rajčeti ze zahrady anebo po gigantickém plodu dovezeném ze Španělska.

Pro Senior Portal napsala
Lucie Cacalova


Diskuze

Pokud chcete přidat komentář, musíte se přihlásit, respektive zaregistrovat.

Na seznam článků

 
 
PŘIHLÁSIT SE REGISTROVAT SE
Zvetsit pismo Vychozi velikost pisma Zmensit pismo
Přidejte se k nám na Facebooku Doporučit známému